Co ovlivňuje růst rostlin?

Nejdůležitějšími faktory pro zdárný růst rostlin jsou:

  • světlo
  • CO2 ve vzduchu
  • teplota vzduchu, jeho rychlost proudění a s tím související optimální teplota rostlin
  • vlhkost vzduchu
  • teplota půdy
  • obsah vody v půdě a rostlině, nedostatek vody vede k uzavření průduchů a tím k zastavení příjmu CO2
  • obsah živin v půdě, nutný dostatek především N, P, K, Fe, Mg, Cu
  • obsah a rozložení biologické rovnováhy v půdě (humus) související s ochranou rostliny
  • celkový fyziologický stav rostliny

V praxi jsou všechny výše uvedené faktory pro růst rostlin rovnocenně důležité. Je však nutné vědět, že pokud chybí světlo, jsou tím velmi omezeny i ostatní faktory růstu rostliny. Jinými slovy, světlo je prvopočátek všeho. Neříkáme nic nového, neboť tento výrok je z bible.

Jak vlastně rostliny „rostou“?

Roslitnu ve skleníku ovlivňuje mnoho faktorů. Jeden z faktorů však všechny ostatní řídí. Jedná se o denní světlo, někdy mu říkáme přirozené světlo, ale i umělé osvětlení dokáže rostlinu „nastartovat“ a udržovat v růstu. Tomuto procesu říkáme fotosyntéza.

Princip fotosyntézy

 Na obrázku 1 je vyobrazen proces fotosyntézy ve dne. Světelná energie (kvanta fotonů) dopadá na listy rostlin a prostřednictvím listových pigmentů (např. chlorofylu) rostlina tyto fotony zachytává. Energie fotonů vyvolá v rostlině biochemickou reakci. Do rostliny se začne vstřebávat ze vzduchu CO2 (oxid uhličitý) a za pomoci vody obsažené v rostlině a živin z půdy se v rostlině vytvoří chemické látky a sloučeniny, které dohromady vytvoří stavební kameny (sacharidy) pro další růst rostlinných tkání (přibývání rostliny a plodů na hmotnosti).

Rychlost růstu rostlin je dána rychlostí fotosyntézy (Pn). Rychlost fotosyntézy je schopnost rostliny vstřebat molekuly CO2 na jednotku plochy listu za sekundu (mmol CO2.m-2.s-1).

Čím více je rostlina schopna vstřebat CO2, tím více roste, kvete a plodí. Tato informace není zcela běžná a ve skleníku je proces vstřebávání CO2 o to více důležitý, neboť vzhledem k malé a uzavřené ploše může dojít k nedostatku CO2 obsaženého ve vzduchu skleníku. Jak obsah CO2 ve skleníku zvýšit, vám poradíme kliknutím zde na Jak udržet nebo zvýšit obsah CO2ve skleníku.

Maximální rychlosti fotosyntézy dosahuje list v době, kdy jeho plocha dosahuje 20-80% konečné plochy. V té době je v listu i největší obsah rostlinných hormonů podněcujících růst listu. Nejvyšší rychlost fotosyntézy je v listech ze střední části lodyhy.

Listová pokryvnost

Listovou pokryvností se rozumí listová plocha v m2 na 1m2 půdy. Přesáhne-li hodnota listů 4-6m2 na 1m2 plochy skleníku, s největší pravděpodobností dochází v porostu rostlin k poklesu rychlosti fotosyntézy, neboť se zhoršuje světelný režim rostlin. Poznáte to tak, že spodní listy počnou žloutnout. Mimoto se v nadměrné listové ploše zvyšuje obsah tzv. inhibičních, růstu brzdících látek a roste i intenzita výdeje vodních par (transpirace). Pokud tedy sečtete plochu všech listů, neměla by celková plocha listů přesáhnout 4 až 6 m2 na jeden m2 plochy skleníku.

Poměr fotosyntézy, respirace a intenzity záření

Fotosyntéza má dvě fáze, jedna probíhá na světle (primární fotosyntéza) a druhá probíhá trvale i bez přístupu světla (ve dne i v noci) . Zatímco v první fázi rostlina produkuje glukózu, jednoduše řečeno „potravu“ pro svůj další růst (fotosyntéza), v druhé fázi v podstatě vlastní potravu spotřebovává (respirace, dýchání). Všimněte si , že se jedná v podstatě o soutěžní proces.

Vzhledem k tomu, že fotosyntéza produkuje sacharidy (žlutá plocha) a na druhé straně dýcháním sacharidy spotřebovává (zelená plocha), jde o to aby celkové množství vyrobených sacharidů bylo větší, než celkové množství sacharidů spotřebovaných kvůli dýchání. Jinými slovy řečeno, pokud rostlina produkuje více potravy než spotřebuje, roste (přibývá na váze), pokud spotřebovává stejné množství jaké vyrobí, její růst se zastaví a pokud spotřebovává více než má ve svých zásobách a než dokáže vyrobit, rostlina chřadne, jednoduše řečeno ubývá na váze.

Voda ve skleníku

dostatek vody je pro fotosyntézu nezbytný. Vadne-li rostlina, zavírají se průduchy, kterými do listů proniká CO2. Během dne se proto pokles rychlosti fotosyntézy pohybuje mezi 11.a 13. hodinou, kdy teplota ve skleníku převyšuje 30°C. Při 40°C již zastavuje růst většina rostlin a vyšší teploty jak 50°C běžně pěstovaných rostlin ve skleníku jsou pro rostliny kritické teploty.