Jak udržet nebo zvýšit obsah CO2 ve skleníku?

Pro fotosyntézu potřebují rostliny oxid uhličitý (CO2). Ve volné přírodě je obsah oxidu uhličitého při stálém vzdušném proudění konstantní (prakticky se nemění). Ve skleníku se však občas může projevovat jeho nedostatek. Nejjednodušším způsobem jak udržet ve skleníku stálou koncentraci CO2, je dostatečné větrání a promíchávání vzduchu.

Můžeme však také obsah oxidu uhličitého v ovzduší skleníku zvyšovat. Používají se dva způsoby:

• přímé dodání plynu CO2 do skleníku
• zvýšení CO2 spalováním propan-butanu
• zvýšení CO2 rozkladem vhodného organického materiálu

Na první pohled se zdá, že jde o složitou záležitost, ale opak je pravdou. Více informací naleznete kliknutím na podtržené názvy. Potřeba CO2 je u rostlin rozdílná. Závisí také na technologii pěstování. U hydroponie (pěstování rostlin ve výživném roztoku) je všeobecně vyšší, protože rostliny nemají k dispozici CO2 z půdy.

Pro vaši informaci uvádíme několik grafických závislostí

Zvýšení CO2 spalováním propan-butanu

Z 1kg propan-butanu vznikne asi 3kg oxidu uhličitého CO2 a 1,6 kg vodní páry. Při spalování se uvolňuje teplo v množství 42 000 až 50 000 kJ/kg-1. Tato tepelná energie se využívá zároveň ke zvýšení teploty v prostoru skleníku. Tento proces se využívá v průmyslových sklenících při použití dalších technologií, zejména osvětlovací soustavou a pod.

Nevýhody spalování plynu v běžném zahradničení:

• využití tepla při spalování plynu by bylo výhodné v noci, kdy teploty ve skleníku klesají. Jenže v noci za nedostatku světla rostliny žádný CO2 nepotřebují, ba naopak, rostliny jej sami produkují. Efekt získávání CO2 má proto význam pouze při současném osvětlení rostlin, v noci umělým osvětlením.

• spalováním propan butanu vzniká vzdušná vlhkost, která je v běžném skleníku nežádoucí, neboť u rostliny zejména okurek a rajčat zvyšuje riziko napadení houbovitými chorobami

 Pro nás zahrádkáře má obohacování oxidem uhličitým spalováním plynu proto jen malý význam. Vhodnější je pokrýt půdu organickým materiálem, při jehož rozkladu se oxid uhličitý uvolňuje. Více informací získáte kliknutím na Zvýšení CO2 rozkladem organického odpadu ze zahrádky.

Zvýšení CO2 přímou dodávkou plynu CO2 z vysokotlaké lahve

Vysokotlaké CO2 má význam pro uzavřené skleníky, kde se CO2 do rostliny dostává zvýšením atmosférického tlaku ve skleníku. Tato metoda má výhodu v hermeticky uzavřených průmyslových a farmářských sklenících , kde je dodávka CO2 řízena počítačem, včetně dalších ovlivňujících faktorů (teploty, umělého světla a pod.) V zahrádkářství se nepoužívá.

Zvýšení CO2 rozkladem organického materiálu ze zahrady

Pokrýt půdu (zeminu) ve skleníku posekanou trávou, senem nebo slámou je jednoduchá a přitom pro rostliny velice prospěšná činnost:

• pokrytá zemina nevysychá a zadržuje v zemi vodu spolu s výživnými látkami, které jsou v této vodě rozpuštěné a jsou pro rostlinu blahodárné
• tím že půda nevysychá, nevzniká ve skleníku tolik vzdušné vlhkosti, která je rizikem pro šíření plísní a dalších chorob
• tím že půda nevysychá, šetří vám čas na zalévání a
• spotřebujete menší množství vody

Rozkladem organické hmoty:

• se vytváří humus (výživné látky pro rostliny), ale nejen to

• rozkladem vznikají bakterie, které tím že požírají odumřelou organickou hmotu napadenou bakteriemi plísní. ....? Vzniká velmi složitý biologický proces. V konečném důsledku lze říci, že zemina se tak uzdravuje. Ve zdravé půdě je pak rostlina vitálnější, lépe posiluje svůj imunitní systém a je více odolnější proti plísním, suchu, vlhkosti, zimě, průvanu a pod.

Organický odpad, například posečenou trávu, většinou na zahrádce nemáte kam uložit a skončí zbytečně nevyužit, někdy i v popelnici. Je to velká škoda. Přitom posečenou trávu kolem skleníku

• nemusíte nikam nosit, stačí ji rozprostřít ve skleníku
• zemina pokrytá organickou hmotou brání růstu plevelů a

• ušetřený čas můžete věnovat rostlinám, třeba vyštipováním výhonů u rajčat

Co je však nejdůležitější vědět...

Rostliny využívají oxid uhličitý CO2 převážně ve dne. Čím větší sluneční svit, tím více potřebují CO2. Rozklad organické hmoty funguje podobně. Čím vyšší teplota, tím rychleji půdní bakterie spotřebovávají organický odpad a tím více se vytváří ve skleníku CO2. Příroda prostě myslela na všechno a jeden organismus odumírá ve prospěch toho druhého.