Co je světlo?

Světlo je záření, které vyvolává dojem „opticky viditelného“ světla v lidském oku. Prakticky se však jedná o „obyčejné“ elektromagnetické záření ve spektru různých frekvencí a vlnových délek, které si můžeme souhrnně nazvat jako sluneční energii. Stejně jako lidské oko je citlivé na světlo, podobnou citlivost na tuto sluneční energii (elektromagnetické záření) mají i rostliny. U rostlin této energii odborníci říkají FAR (Fotosynteticky aktivní záření).

Podíl fotosynteticky aktivního záření (FAR) je 45 % z hodnoty globálního záření. Při posuzování vlivu slunečního záření ve skleníku je ovšem třeba počítat s tím, že vlivem odrazu a absorpce skleníkové konstrukce, vstupuje do skleníku 65 až 80 % globálního záření .

Intenzita osvětlení (přirozeného světla) se značí v Luxech (lux) a je měřítkem toho, kolik světelného toku se rozprostírá v daném čase na daném místě (ploše). 1lux = 1lumen/m2

V následující tabulce jsou pro vaši představu uvedeny příklady osvětlenosti v jednotkách lux v různých podmínkách 

Co to je fotosynteticky aktivní záření FAR?

Fotosynteticky aktivní záření je spektrum slunečního záření, které prostupuje atmosférou na zemský povrch, obsahuje především širokou oblast optického záření, která zahrnuje ultrafialové záření (o vlnových délkách 300 až 380 nm), viditelné záření (380 až 780 nm) a infračervené záření (780 až asi 3 000 nm). Viditelné záření, zhodnocené citlivostí lidského oka, se nazývá světlo. Část spektrální oblasti viditelného záření v oblasti vlnových délek 400 až 700 nm je definována jako fotosynteticky aktivní záření (FAR). Fotosynteticky aktivní záření se hodnotí buď energetickými nebo kvantovými (fotonovými) jednotkami. Energetickou jednotkou toku FAR je watt (W FAR).

Jak, proč a kdy je výhodné použít ve skleníku umělé světlo?

Rostliny potřebují pro svůj růst určité množství světla, přičemž střídání světla a tmy (rytmus dne a noci) na tento vývoj rostlin působí. To znamená, že regulací množství světla a délkou osvětlení lze ovlivňovat určité růstové fáze ve skleníku. Toho se využívá především v průmyslových sklenících, kde přisvětlováním rostlin lze například uspíšit nebo oddálit dobu kvetení, prodlužovat jejich růst, napodobovat jarní dny a světelné poměry a dokonce lze svícením ovlivňovat i různé bakterie a původce hnilob. V dnešní době se jedná o velmi moderní a pokročilý způsob pěstování který využívá počítačové technologie k řízení prostředí ve skleníku.

Zvykli jsme si na to, že výrobci umělého osvětlení, žárovek, výbojek, zářivek, úsporných zářivek a dalších světel uvádějí výkon světla ve Watech (W). Takže přijdeme do obchodu a chceme "stowatovou" žárovku, neboli "stowatovku". Někteří výrobci přidali k těmto watům ještě další jednotky, například výkon W/m2. Sice se jedná o fyzikální veličiny, tato čísla vám však nic neřeknou o množství osvětlení, které potřebujete pro určitou rostlinu. Je to z toho důvodu, že například běžná žárovka 100W svítí či lépe vyzařuje 1300 lm (lumenů) , což je jednotka světelného toku. Běžná „úsporná zářivka “ 20W svítí také 1300 lm. V přepočtu lumen na 1m2 je svítivost stejná, v přepočtu Watt na 1m2 „svítí“ více „stowatovka“ což samozřejmě není pravda. Protože nás zajímá, kolik světelného toku (lumenů) dopadá na plochu řekněme 1m2 rostlin, tyto hodnoty pouze ve Watech našim potřebám nevyhovují.

Navíc pro naše účely pěstování zeleniny na zahrádce, je umělé osvětlení zatím okrajovou záležitostí. Budeme se tedy věnovat více pěstování za přirozeného světla (denního světla) a k tomu abychom věděli kolik světla vlastně existuje, je dána jednotka a tou je Lux. I když s vámi odborníci na pěstování rostlin budou polemizovat a teoretizovat o určité chybovosti, pro růst rostlin používejte tuto jednoduší hodnotu - Lux. Uděláte si lepší představu o tom, kolik světla je kolem vás a kolik ho potřebuje rostlina.